...

Je to skoro rok a den,
Co podíval ses jen.
Na mě, na nás.
Na náš vlas.

A řekl jsi,
Takhle to nejde.
Nejsi,
Tohle už nepřejde.

Měl jsi pravdu.
Nepřešlo to.
Jen tu zradu.
V očích mých,
Viděl jsi.

Ale nebyla jsem to já,
Kdo do zad vpíchl kudlu.
Já stála jen opodál,
modlila se k bohu.

Že mé oči zrádné jsou,
Že nevidí co mají.
Že vymýšlí si příšernou
Lež, co neznají.

A ty jsi přišel zas,
Vrátil jsi se ke mně.
Už nestojím opodál.
Zapomínám…
…jemně…