Přes snítku máty zavěšenou na lustru

Přes snítku máty zavěšenou na lustru

Anotace: ...se dívám....

Přes snítku máty zavěšenou na lustru dívám se a žasnu údivem...
Doutnající fotka v popleníku bojuje o přežití,
dvě tváře smíchem rozzářené - teď již jen plamenem.
Zbylo pár myšlenek, že bylo nám dobře v tom našem bytí.
Oheň vše pohltí a srdce stává se kamenem.
Autor Dekadence, 22.06.2007
Přečteno 274x
Tipy 1
Poslední tipující: pejrak
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

dobré obraty a myšelnková propracovanost, až se člověk diví že se ze starého tématu dá utvořit nový obzor slov a dobrých slov....no jo poezie

22.06.2007 22:07:00 | Pavel Kotrba

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí