Anotace: Zhroucení myšlenek a kolaps pocitů, tisíce housenek stovky pink rabbitů, probuzení časně z rána... kdy zjišťuju, že v srdci se tetelí .. večery v kalužích méněcennosti.
..
On usíná sám
..vždyť svět je tak nádherné místo k umírání
když sen prostoupí mým spánkem
jako labuť vesmírem
a mé prsty rády navštěvovaly ta místa
kde cítila ses spokojeně
..tak jistá
mou něhou i zuřivostí
trýznící Tvůj oltář z plamene
Ona usíná sama
..ačkoli ví
že srdce její prostoupí vesmírem
i potřetí
..tak se neprobouzej
Může vedle Tebe ležet někdo úplně jiný
..někdo z království nedůvěry
někdo bez pocitu viny
Duše v deliriu
a zbytečně divoké rty
KAŠLU NA TO VŠECHNO!
..když nejsi to Ty
..
Ještě jednu takovou báseň a udělám tu strašnou blbost. Poniváč mi mluvíš z duše, kamaráde...
05.08.2007 15:09:00 | lidus
natož jak krásný komentář jsi tupče nechal u mé básně píšeš docela hrozně-nejsi z těch kdo mě má právo soudit a to jak po stránce umělecké tak lidské-břídile ale hodnotit tvá díla nebudu unavuje mě dávat všude nuli a věř že víc si to nezaslouží.
30.07.2007 20:41:00 | Jsem ten kdo jsem
dejchej chlape... hodně zhluboka...
30.07.2007 13:09:00 | Trdlo
paráda, taky bych chtěla aby se mi vrátil, ale nejsem to schopná umístit ani do básničky
30.07.2007 10:06:00 | Melfëa
srdce namočený do lihu
na chvíli zadrží dech
a pak se probere
nacucá se
a buší sebou o stěny sklenky
buch
buch
buch
29.07.2007 23:03:00 | Elča