Znám Tě a neznám,
mám Tě a nemám,
chci Tě a odmítám,
proč já se neposlouchám.
Duše křičí a velí,
mozek je ztracen,
tělo se chvěje a touží
a já se dívám se zavřenýma očima.
Zvládnu to?
Chci to?
Uspěji?
Všechno je tak složité
a přitom pak jednoduché!
Neboj se! Jdi do toho!
Pracuj na sobě! Otevři se.
Jsem přece užasná a krásná,
chytrá a zajímavá.
Být milována? ...začnu u sebe
Já taky...Good luck!
Ale myslím, že ten první krok už máš za sebou.
A k básničce... je hezky upřímná:-)
03.09.2007 16:21:00 | stupid genius
Nadherna myslenka, moc krasny... dulezity je vzdy ten prvni krok... moc Ti preji stesti.
14.08.2007 10:35:00 | carodejka