Slova

Říká se to jsou jen slova.
Přilétnou na křídlech myšlenky,
Slova,co voní jako letní den,
a chutnají po pouťových koláčích,
s povidly nebo tvarohem.
Když slyšet je milostné vyznání.
Když máma tiše zpívá kolíbačku.

Slova,co přiženou se jako uragán,
bez jediného varovaní,
vráží se do srdce,jak rozžhavený meč,
jak rozběsnělý sršni,
Najednou máme v sobě tisíc žihadel,
slyšíme jen výčitky
a cítíme se strašně, ponížení.
To z úst se dere na svět nenávist.

Vyřčená slova už nejdou vzít zpátky.
Stačí jen slovo
a stane se zázrak...,
stačí jen slovo
a na návštěvu příjde Smrt... .
Takovou moc mají slova!