Vrhač nožů
Vrhač nožů
A zase šplapeš těmi svými kanadami
dupeš po mém srdci z porcelánu
máš dojem, že je ze žuly
už ani slzu z oka nedostanu
možná myslíš, že to nebolí...
a máš pravdu, už to tolik nebolí
místo srdce - spálené místo, jizva ze zvyku
i ten nejostřejší nůž se jednou otupí...
tak i já jsem otupěla a není úniku
před stručnými slovy co tak bodají...
jsi mistr hodu nožem na srdce
trefuješ se bezchybně
budu tančit uhýbavé kreace
snažit se můžeš pak bezradně
házet svými broušenými slovy
já dávno tu totiž nebudu
i tvým botám uhnu
zeptám se svého osudu
kam jít - do ucha mi to tiše poví
a už si nedupneš do mé bolesti
mě pak netrefíš ani nebodneš...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
DOST DOBRÝ...vzhledem k obsahu bych formu(mimochodem dobrou) nechal na pokoji :-)
silný náboj...silná zkušenost?
zřejmé...
08.09.2007 11:31:00 | jasix
Nádhera (za 0%)
17.08.2007 16:23:00 | Jsem ten kdo jsem
Plná emocí..v tomhle si mistr zase ty! přeju mnoho štěstí(při uhýbání nožům)..act
16.08.2007 13:35:00 | Actafool
Taky mě to vždy zabolelo. Řeknu ti přesně kolikrát... a víš, že už nevím? A stalo se to vůbec? :-)
15.08.2007 15:28:00 | Aťan
Hodně silná báseň. Plná bolu a mustku, ale působí též, jakoby vyrovnaně, ovšem vím a znám, jak některé věci bolí. Nemohu hodnotit, takové básně nehodnotím, nemohu, ani nelze. Životní boly, zrádné osudy ...
15.08.2007 12:00:00 | NikitaNikaT.
