Včera
Včera
Včera jsem zase jednou umřel
Mraky byly rozpitý
Lidský tváře
Na jeden z nich jsem napsal svuj monogram
Že jsem tu byl
Jako ten starej hřebec
Kterej v přítomnosti klisen
Zvedl hlavu ze žlabu
A zařehtal
A pak se zas věnoval svýmu ovsu
Jo je třeba projevit zájem
A nejít do buřtů
Včera měly holky smutný voči
A já jim nemohl pomoct
Ani ony mně
Protože uvnitř jsme dávno mrtví
To prázdno
Se rozpíjí
Jako mraky
Tváře
Inkoustová skvrna na novým koberci
U stropu visí malá oprátka
A zítra zase bude neděle
Komentáře (17)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
hele ty jsi jak Simisek v jardovskem podani, ty sis v te bolesti docela liboval ...
25.11.2008 07:14:00 | Romana Šamanka Ladyloba
já umírám už několik dní...a pořád ta rána z milosti ne a ne přijít...
04.09.2007 20:20:00 | Rozárenka
včera jsem taky zase jendou umřela a měla smutný oči...
04.09.2007 16:00:00 | Trdlo
... jednou se prý docela odhmotníme ....
od svých nedokonalých fyzických schránek ...
... a budeme existovat jen ...
... ... ... jako elektromagnetický vlnění ...
*- .... docela dobrý a bezbolestný, ....Ne ..??
... ... ... jen bych rád věděl jak budu v této podobě ...
... ... ... .... předstírat potenci :-))) ...!!
/ no o citech ani nemluvě ... :-)) /
04.09.2007 14:00:00 | HarryHH
...někdy si umírám každý den ...třeba dnes ...jsem ouplně mrtvej ...
04.09.2007 13:52:00 | WhiteSkull
...nebudem tu brečet, chtěla jsem Tě trochu uvést do jiné nálady..jak vidím, zase špatně... Asi na to nemám dar*
04.09.2007 12:46:00 | Rybí_kost
... věnec buřtů ... to jo to jo ... i při smutku myslíš jak se ještě nacpat ...
... pošlu slíváky ...
04.09.2007 11:19:00 | Marcella
Jarouši, včera není dnes a dnes není zítra...
Štíre, kde je jedovatá odhodlanost? ....
...bóóže můj.... co si to furt mícháš do čaje na spaní, apatykáři....Ale jinak; je mi z toho smutno...
04.09.2007 11:08:00 | Rybí_kost
Jardo, tak ty o svém handicapu víš a stejně pudeš do buřtů. tak tomu se říkat napnit nedobrovolně svůj osud...
04.09.2007 11:03:00 | Jarky
