Anotace: tahle báseň vznikla skutečně spontánně... Je o jednom člověku, ale vlastně je hodně volná... Jinak.. Je dost stará- 12.5.2007
Touhy stékají po tváři
A rozpadnou se v prach...
S diviznou za ruku k oltáři
Vyletět do oblak...
Ze zpěvu ptáků těšit se
A stíny nevnímat...
Jak drobky v hrachové polévce
Začnu se propadat...
Do hlubin očí Tvých...
Hlubokých jako nebe
Když s hlavou k obzoru zvrácenou
Chci snít a vidět jen Tebe
tahle báseň mi byla doporučena jedním člověkem:-)(a jako ona dávám ST:-) ) a musím mu dát za pravdu! Je krásná! Něžná, asi jak by měli takové básně být a přeci je v ní ještě něco víc! dík za příjemné počtení!
01.09.2008 18:56:00 | Actafool
Co říct... Vím, cos tím chtěla říct. A víš, že se mi vždycky líbila... :-) ST! A divím se, že jich tu není víc!!! ;-)
01.09.2008 18:22:00 | Anita Buchtová