Anotace: Skoro loňská vzpomínka. Věnována M.Z.
Po setmělým
schodišti
chci zas
bloudit,
hledat to
včerejší
kouzlo
-pohřbenou
lásku,
stvořenou
ohranou lží
dvou falešnejch
lidí,
co k sobě
dávno už
nepatřej,
když dávaj si
jen svá těla
-a duše?
Ta se jaksi
vytratila.
(Zima 2006)
28.12.2007 22:14:00 Jahudkka
Takovou lásku nelásku, měla jsem na třikrát a tisíckrát se rozbila bolestí jak sklenka včerejšího vína.Jedno jsem tu lásku dostala zcela a už jsme si nelhali do očí a já najednou zjistila, že lhát si bylo krásné... vůbec jsme se k sobě nehodili a kouzlo zmizelo...Ale to člověk zjistí jen když ten druhý přestane lhát a já byla tvrdá, jaká ironie.
20.09.2007 16:58:00 whiolet
I když je tam M.H jako mé jméno a příjmení není to o mě, ale stejně ta náhoda:))
17.09.2007 14:32:00 gallatea
ach jo...smutne citat nieco taketo..ale deje sa to...a pred pravdou sa nemaju zatvarat oci...pekne napisane
15.09.2007 21:50:00 Levandule
Duše se nevytratila. Jen spí ve Tvých dlaních... dokud zase nepřijde čas... důvěřovat a milovat... :-)