záchvěvy štěstí

Andílek baculatý
/Amorek/
s křídly z bílých perutí
mnohým z nás plány hatí..

Do mého srdce se strefil,
napětí luku svého
však u mého milého podcenil,
své síly přecenil,
do lásky mé málo se vžil..

Však sloni už nelítají
a hvězdy svá přání do světa vykřikují..
Lidé stále
na lanech
/provazochodeckých/
balancují
nad dírou
život znamenající..
Dech se nám tají,
když ledy v Antarktidě tají..

V záchvěvu štěstí
neviné bázni,
když slunce koupe se
ve vodní lázni
/a pak za mraky se schová/
mnozí z nás
/smutní,
veselí/
blázni
*promoklí ploužáky tančí*

Vše v našich myslích je,
v tajemně
/barevném/
závoji zahalené,
mírou naší fantazie
omezené**