Tichá...

Tichá...

Anotace: ...a přec tak hlasitá...

Srdce mé krvácí,
tak vím, že ještě nějaké mám...
Síla se... vytrácí...,
ach bože, proč jsem zůstal sám?

Duše má plápolá,
jak plamen svíce v mrazu,
to sťatá květina
volá svou rudou vázu
slůvky odsouzence, jenž mezi zuby drtí:

"...počkej, než naplním tě vůní, nadějí i smrtí..."
Autor Brbla80, 03.10.2007
Přečteno 338x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

jo tak tahle se ti taky povedla a nesmutni uzivej si kazdy chvile protze nikdy nevis kdy prijde konec

05.10.2007 23:07:00 | Asterix

Brbla80.. krasna plna smutku a vrelych citu, nesmutni , laska prijde a ver ji i nadale.

03.10.2007 11:37:00 | carodejka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí