Jeden krůček za druhým
a slůvka, mami, mami
časem opodál
chvátá fofr
cinkatá slůvka
chrastící
podvědomí.
Prachy…
Měl jsem to tušit
už vím to
kulhám
leč
ustojím to.
Nenávistně miluji….
Nevím, jestli se nemýlím..., ale necítím tam hranici láska/nenávist, ale láska/peníze/nenávist... Vlastně tak nějak trochu podobně...a přece jinak, jsem napsala báseň, kterou sem dám zítra...
Moc děkuji za bohatou návštěvu! :-)
22.11.2007 18:31:00 | Levandule