Anotace: ...nechápete? No když to tak čtu tak já taky ne
Smrt
šedne mezi troskami
zapovězeného nebe
- zbloudilá
zavěšená v prostoru
mezi okny otevřené úzkosti
dotýká se
nekonečnou vášní
těch náručí plných
levnější ctí
a pokoření
co prokvétají mnou
jak nenasytné prsty
jak vlákna pavučin
ztracené odvahy
šíleného boha
co stvořila jsem
sama v sobě
Podléhám
jejímu naléhání
častěji
než chápu
představami
příliš naléhavými
bezednou neschopností
noc zůstává zkřehlá mezi hodinami
Smrt šedne a život bělá ve své nevinnosti... na slze ženy, jež chce vystoupit z kruhu za vůní jasmínových dní... :-*
16.10.2007 22:35:00 | Levandule
...k pochopení se člověk musí ponořit do hlubin času ...
...každý si tu najde to své ...
16.10.2007 09:30:00 | WhiteSkull
Jo a o tom nechápání - jsme na tom stejně, já ty svoje výtvory, taky někdy sama nechápu...
Ale má to něco do sebe, musí se to číst v klidu...a porozumíš- nebo taky ne :-)
15.10.2007 19:54:00 | Pišák