..větru... ..větru... ..větru... ...větru...
..větru... ..větru... ..větru... ...větru...
...
Hnán větrem
suchý list
u mých nohou
ani se se nezastaví
za branou myšlenek
u zdi nářků
když prosím o úsměv
jen tak
abych neplakala
i stíny se mihotají
stejně jako hladina
spěchají
padají
ztrácejí se
pod mýma nohama
krok
do prázdna
větře
kde jsem já?
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Vítr nepředstavitelně roste
sráží dokonce i střechy
kolik dívek
zapláče
nad ztrátou identity...
hezká ta tvoje já mám vítr ráda umí odnést bolest a přihnat trošku naděje
30.10.2007 13:21:00 | Lucie Teru
jak moje dnešní cesta městem... tma, ledovej vítr mi rval sukni, přes měsíc šly takový ty hororový mraky... hrozně zajímavej večer... prostě jako ta báseň
22.10.2007 19:35:00 | Trdlo
