Času je málo a voda stoupá
Času je málo a voda stoupá
brodím se bosa v kaluži
říkám si po sté "nebuď hloupá"
lítám v tom zas až po uši
Času je dost a už jsme zaplaveni
vznáším se v oceánu slov
voda už stoupla, lechtá na rameni
a slova studí, řežou jako kov
Lehám si, splývám odevzdaně
něco mně zespod nadnáší
čas už vše odnes' a teď nečekaně
spadlo mi z duše závaží
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskChmmm:) To je příjemné dílko*-S-
11.12.2007 16:25:00 | Skywalker
Hádej George! Ale 2x do jedné řeky... víš jak to pokračuje? :o)))
A jestli Tvoje láska dělá vlny, na kterých se dá houpat, tak bych si zdovolením přisedla...
29.10.2007 12:14:00 | Hannazka
Myslela sen snad moje "Vlny lásky"? Každopádně tahle se ti móóóc povedla a je vidět, že v tom zase lítáš... (s tím samým, nebo někdo jiný?)
27.10.2007 23:48:00 | G30R63
Ze života...
25.10.2007 09:46:00 | Pišák
jen se nech houpat...času máš dost a dost :)
24.10.2007 23:01:00 | Lota
bez závaží, zbavena všech pout
čas rozehrál Tvé mládí, vzhled,
v tom moři slov lze sotva postřehnout
co nadnáší Tě a co nese vpřed...
****
Jiří senior
24.10.2007 22:40:00 | j.c.
Budeš se houpat na vlnách lásky-srdíčko lehké jak pápěří...
24.10.2007 20:22:00 | s.e.n
Krásně píšeš!
24.10.2007 20:03:00 | Bíša
je to krása ...houpe se to a mě to závaží přistálo přimo na srdce
24.10.2007 19:21:00 | mamina
pěkně napsaná báseňka..
24.10.2007 19:09:00 | jedam