Anotace: ...možná to tak není...proč mě to však bolí...
A přece jsem jen hračkou
panenkou
s porcelánovým obličejem
a tělem z režnýho plátna
/s tisícem zapomenutých špendlíků
v zádech/
v té naší podivné hře
-na štěstí-
co na odiv se dává
tou malovanou maskou
s potoky sebezapření
za mrkacími víčky
A přece jsem jen mozaikou
ze střípků
tvých náhodných pousmání
obdivných pohledů
a drobných rozhodnutí
o kterých nemám ani tušení
/Tvý přátelé ano./
Je to dál
a mnohem hlubší
to cítím
a ty si to uvědomuješ
Ty mi nemáš ublížit
Ty nemáš pohrdnout
Chápeš!
Po druhý už ne!
Už bych se neuměla zvednout.
...a vlastně vím stačí nevzbouzet naději hluboko spící a zapomenutou...jak lehké je si hrát...jen následky pak nést jednuduché není
30.10.2007 13:37:00 | Lucie Teru
...a někdy bohužel ubližujeme láskou příliš nepochopitelnou pro druhého...láskou bezbřehou jak mysl...nutící nás uvědomit si jak jsme zbabělí nebo rozumní...ale co s tím co s tím...
30.10.2007 13:36:00 | Lucie Teru
Občas hodně zraňujeme .... tím co jsme, ...
... tím co v nás nejde změnit ...
*- ... láskou kterou dáváme .... a jejíž bezbřehou hloubku ...
bohužel ...
.... .... známe jen my ... sami ...
***- ... ale nikdo nevidí že, ... nejvíce pak ale tímto zraňujeme sami sebe ...
30.10.2007 13:29:00 | HarryHH
no to já taky nevěřím tomu kolem sebe zdá se že pořád jen spím ale až se probudím jéé to bude překvapení
29.10.2007 18:28:00 | Lucie Teru
kapesník s uzlem na zádech pomalu strkám do kapes ... to proto abych nezapomenul na to zlé ba i na to dobré ... pouze dupot koňských kopyt ozývá se z nebeských mraků, nevěřím tomu co ulpívá mi na sítnici prostřednictvím mých zraků...
29.10.2007 13:36:00 | vapiti
Pro mně supertip! Hluboká, bolestná, procítěná... Jako bych ji už četla... nebo prožila?... nebo se vžila?...
Drž se, holčičko :-*
25.10.2007 13:45:00 | Levandule