Poslední světlo

Slunce už šetří svojí září
A dny jsou zase kratší
Poslední listí padá ze stromů
A život se zdá tak zvláštní
Když popíjíme šampaňské
Z plastových kelímků
A možná slunce ještě někdy zasvítí
Tak proč sakra né teď

Bloudíme mezi hroby našich vlastní nadějí
A vítr nám zpívá o touze
O lepším zítřku
A tváři v zrdcadle
Která patří vlastně naší samotě
A tulíme se k jejímu odrazu
Tak chlípně jako k vlastní milence

Samota ta jediná nás nezradí
Ve světě plném růžových brýlí
A vzkazů v láhvi
Ta jediná tu snámi bude
Ikdyž všichni přátelé odejdou
A poslední světlo bude svítit
Na cestu další mrtvé naděje