Návštěvnost
Probdělá
Probdělá
...
Shořte moje dálky
na popel
a moje blízka
hřejte jako oheň
Na řasách mžení
polomrtvých rán
světlo lampy se míchá
se svítáním
zas jedno neusnutí
mě probudilo
mám ještě kam jít?
nebo kam se vracet?
možná že najdu
budu ztrácet?
hladomorna pocitů
přítel
je nebe napořád
Shořte moje dálky
na popel
a moje blízka
hřejte jako oheň
Na řasách mžení
polomrtvých rán
světlo lampy se míchá
se svítáním
zas jedno neusnutí
mě probudilo
mám ještě kam jít?
nebo kam se vracet?
možná že najdu
budu ztrácet?
hladomorna pocitů
přítel
je nebe napořád
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Bezesné sny a rozhořelá rána...bolest co usíná z rozedněním...přátelé...lidé co dobrovolně ví co já nevím...laska bez nároků...nádherná kytice vkvetlá do srdce
11.11.2007 14:55:00 | Lucie Teru
Také sotva spím a u toho sním...
11.11.2007 13:29:00 | Bíša
do rán, co chutnají hořce se radši neprobudit... neusnout
11.11.2007 11:47:00 | Trdlo
Další Tvá pocitově dokonalá báseň :-)
09.11.2007 13:02:00 | Levandule
...škoda ...první sloka zdrhává ...jinak by to bylo opravdu velmi dobré ...
09.11.2007 08:40:00 | WhiteSkull