Utíkám..
Těch pár vět mě tolik mrzelo..
Jasně, něco zase zmizelo,
ale nezapoměň na to,
že nikdy nebudu tvůj majetek.
Vždycky to budu já,
která dělá něco špatně.
Vždycky já pokazím
hezký chvíle..
Prošlapaný podrážky..
..prázdný plíce..
..pár modráků,
od zoufalých pádů..
To všechno jsou následky těch útěků,
jenže nic není horší,
než ty neviditelný rány, který ty..
..asi vážně nikdy neobjevíš.
Přichází a odchází. Nic netrvá věčně, ani tahle momentovka...ber to jako zkoušku, která tě posílí, jak píše Siorak! ;-)
11.11.2007 18:32:00 | Chancer
Cítím to zcela stejně....asi prožívám něco podobného...zápas hrdosti a lásky, která dává za každých okolností....mnoho otázek, jak dál, že ano?
10.11.2007 20:53:00 | Verena