Návštěvnost
A přec do toho jdeme...
A přec do toho jdeme...
Jako kapka
po spirále skleněné
urputně stékám spektrem
žlutým
či fialovým
bez chuti a zápachu
překonávám kroutící se cesty
členovec
pod skalpelem
hlava
tělo
končetiny za mnou se valí
leč
jak stará moudrost praví
nořím se do proudu
jež pomíjí.
Samolibost
je však příliš krutá
narážím na kámen
který tady byl
je
a bude,
na kámen
který trvá.
A to věc je jistá...
po spirále skleněné
urputně stékám spektrem
žlutým
či fialovým
bez chuti a zápachu
překonávám kroutící se cesty
členovec
pod skalpelem
hlava
tělo
končetiny za mnou se valí
leč
jak stará moudrost praví
nořím se do proudu
jež pomíjí.
Samolibost
je však příliš krutá
narážím na kámen
který tady byl
je
a bude,
na kámen
který trvá.
A to věc je jistá...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskKomentáře
Je to stále dokola...
19.11.2007 18:57:00 | Pišák
Hmm....1*..
19.11.2007 00:22:00 | jedam
Samolibost škodí. Sebeúctu musíme mít, ale nesmí nám to přerůst přes hlavu...
17.11.2007 14:07:00 | Chancer
Júú...
16.11.2007 17:06:00 | .K.r.i.s.t.y.
velice pěkně napsané...
16.11.2007 08:38:00 | Martinecka23
...jo...a tebe čtu já ráda :-)
15.11.2007 20:01:00 | Lota
Ano, věř si...
15.11.2007 17:08:00 | Bíša
beru na vědomí, dík
15.11.2007 16:57:00 | cevert
Třeba ne samolibost, třeba jen vědomí vlastní ceny.
Míváme se málo rádi.
A ještě míň si věříme.
Ale proč ?
Nevzdávej to, i kapka vody
dokáže vnutit kameni nový tvar...
15.11.2007 16:52:00 | spare