O růži a měsíci

Pokládám růži na polštář
a lehám si vedle ní,
proč jen měsíc - věčný lhář,
na věci nic nezmění?

Tam kde jsi měla býti ty,
je nyní místo prázdné,
pokouším se skrýt pocity,
měsíční světlo hasne.

Tak jako všechny naděje,
uvadá růže k půlnoci,
štěstí se na mě usměje,
snad je mi ještě pomoci.