Starodávné pouto

.
Všechny věci kolem nás
mají zvláštní vlastnosti,
navedou nás na kompas,
nejvšednějších radostí.

Ty co promlouvají kouzel hlasu,
jež ruce z dřeva tesaly,
šeptají nám jménem času,
jež už vnímat přestali.

Šeptají o dlouhé pouti,
vystlaná je brokáty,
krejcárky ze zlaté pouti,
kde kejklíři zpívali.

Musím míti občas na paměti,
že staré věci v mládí už neletí,
zadívám-li se však hrdě na ně,
zahřejí mě duší do minulosti

...tak krásně zvané
.