Anotace: Rozloučila jsem se s kamarádkozu a šla. Řekla mi jenom "Zdar!" ikdyž věděla, že se 3 týdny neuvidíme. Sněžilo. A já začala brečet. V tom mrazu mi zamrzaly slzy na řasách...a od toho ten název...
Slova, která člověku srdce ranní
se nemusí ani vyslovit.
Nevím, čím to je, že já
dokázala je z tvého pohledu vycítit?
Úsměv- jen takový letmý
- co snad mi ani nepatřil?
Rychle‘s šla pryč, neohlédla ses,
já slzy přemáhám ze všech sil.
Ne, to nejde skrývat, když vím,
že není všechno v pořádku.
Není všechno lehké a bez problémů.
Proč chci ze života dělat pohádku?
Já jdu dále zasněženou ulicí
a na řasách perly mám;
pořád přede mnou něco skrýváš.
Proč myslela jsem si, že Tě znám?
Ona je prostě o 3 roky starší. Žiji v jiným světě. Ne, vlastně ne. Já chci jí být nej kámoškou, ale cítím, že na to nemám. a to strašně bolí...
17.11.2007 20:03:00 | Rakasteta
Moc hezky jsi vyjádřila své zklamání.
Třeba se později dozvíš,že měla důvod,který nesouvisí s tebou.Ale vím,mrzí to moc.
17.11.2007 19:35:00 | s.e.n
Není špatná
A
/neprožívej to tak moc, holky by to přeci měly brát jinak/
;)
17.11.2007 19:03:00 | prostě Zuzana