Proměna

Proměna

Na černém nebi měsíc září,
temný les a v něm člověk,
člověk s vlčí tváří.

Dva prsty lidské a tři zvířecí,
zavřené oči a tělo v křeči,
v křeči stále sílící.

Drápy na prstech a chlupy na těle,
šaty roztrhané a mysl zvrácená,
zvrácená ve zvíře umělé.

Tesáky ostré a sliny v tlamě,
pocit lovu a krev v očích,
v očích vzhlížejících klamně.

***

Na modrém nebi slunce září,
světlý les a v něm zvíře,
zvíře s lidskou tváří.

Prsty lidské a všechny od krve,
otevřené oči a tělo v křeči,
v křeči jako prve.

Nehty na prstech a kůže na těle,
šaty roztrhané a mysl zvrácená,
zvrácená v člověku umělém.

***

Tam v jehličí leží tělo dívky,
mladé a roztrhané v cáry,
v cáry, jako drobné střípky.

Tesáky ostré a drápy zvířete,
nesoucit a ohromná síla,
síla, co zavřela oči děvčete.

***

Nahé tělo mladého muže,
domů se vrací a pevně doufá,
doufá, že jeho milá pochopí a pomůže.