Jak světlo v noci...jak ve dne tma...
Jak samota v davu...jak v srdci kus zla...
Jak láska co bolí...jak zlo co léčí...
Jak slunce co studí...jak u cizích v péči...
Tak všechno je zmatené...
Jít do boje bez zbraní... jít do války s růží...
Jít do deště suchem... do ledu s holou kůží...
Jít proti davu... jít a podat vrahovi svou ruku...
Jít životem bez snů... jít pod vodu bez trošky toho vzduchu...
Tak všechno je nemožné...
Chtít do jiného světa...chtít do jiného těla...
Chtít vyléčit svět...chtít neříkat jen chtěla...
Chtít srdce plné lásky...chtít běhat mezi kapkami deště...
Chtít milovat...chtít věřit...že nekončí to ještě...
Tak všechno je nereálné...
Říkat ano...když odpověď zní ne...
Říkat je mi krásně...když je mi zle...
Říkat že těší mě přítomnost světa, co je kolem...
Říkat že se uvidíme... a v mysli říkat sbohem...
Tak všechno je nejasné...
...nemám prostě slov ....a roboti mě nabádají , at se podepíšu , takže PAVlis
05.02.2008 20:33:00 | pavlis
Možná díky náhodě,
nebo zvědavosti,
našel jsem básníka,
ku mé radosti…
28.01.2008 21:27:00 | kouzelníček
Až tě více poznám tak určitě ráda... ono moc zajímavých lidí kolem nás není... tak se toho musí využít...
06.01.2008 20:50:00 | excited
V tomhle tě vidím, dokonale jsi popsala nejen sama sebe:-Y
Napíšeš někdy něco o mě, nebo pro mě?:D
06.01.2008 20:45:00 | neurobeat
někdy je lepší na nic nemyslet... zavřít jen oči a vnímat ,co se děje tam... jen bohužel.. je opět musíš otevřít..
Ale není vše jen černé...
26.11.2007 22:20:00 | excited
vůbec se neboj psát, má to smysl, má to tah,je tam vše a o tom to je, mě se líbí, dávám típek, čauky
22.11.2007 15:40:00 | cevert