Anotace: Přílišná komunikace,byť jednou z obou stran,hlavy stíná.Ale zkus být chvíli sám,se stýská,ticho,mohu vše,lečto tvé brblání nad vším,co jen udělám,chybí mi.A za čtrnáct dní,nekonečném to stání,slůvka vrkočí v copánek splétám.
Dlouhá slova
ušatá
vřetenatá
ostnatá
štiplavá jsou
prsatá
do dvou dlaní
hubatá.
Nač shon ve dne?
Nač shon v noci?
Není Vesuv bez výronu
není poupě bez trní
není spánku beze zlomu
beze zlomu mlčení.
Kus svého masa
má drahá paní
nahnibok ti pohlazení
nabízí.
Ty strupy slov
láskou svědí
z vrkoče
jsou copatá
otázky ranní
s odpovědí
proč vlastně zem je
kulatá
hrnčířský kruh
byť sebelepší
slůvka tvoří
šišatá
tvar jim dejme
splétejme je
budou krásná
vlasatá...
...je vidět, že i se smutkem si lze pohrát a jeho stinnou stránku aspoň malinko v nevážnost povýšit...
02.12.2007 19:26:00 | Lota
nene, raději sama než s někým s kým být nechci, raději budu mluvit sama se sebou....báseň se ti povedla
28.11.2007 01:47:00 | Veríssek
Tohle je báseň s velkým B!
A být sám je k nevydržení...nakonec si přeješ být i s tím nejhorším nepřítelem, aby jsi aspoň s někým mohl mluvit! To dobře znám...
27.11.2007 22:16:00 | Chancer
Taky mám občas pocit, že se mluví až příliš, ale takhle krásně bych to vyjádřit nezvládla :)
27.11.2007 17:03:00 | .K.r.i.s.t.y.