Rozmarná
Rozmarná
Anotace: Polo-surrealistická hříčka. Já, ve všech barvách a dimenzích
Sama s hořkou pohodou,
sama s hlavou pod vodou,
počítám tiché prázdno...
Prázdno, jež skanulo ze tvých rtů,
vědomí věčnosti našich dnů
a touhu sáhnout si na dno...
V oblacích pějí andělé
a my tu dole vesele,
smích, touha v očích přítele,
já chtěla bych tak málo...
Pár kapek krve do vína,
květ, zahozený rukama něžnýma,
hlavu s ušima oslíma,
u krbu na polici...
Tvou ruku svírat v dlani své,
s pocitem matky dotčené
být krásnou knihovnicí...
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Krása:) Chci tak málo... a přeci někdy chci moc. Taky knihovnice na konci se mi líbila!
29.12.2007 15:07:00 | Liss Durman
je to pěkné... a knihovníci a knihovnice, to jsou tak zvláštní lidi,hmm...
10.12.2007 21:30:00 | Já Esther Ruth
Díky ti. Vzhledem k tomu, že v téhle básni se tak trochu vidím, beru to jako osobní pochvalu (ať žije ješitnost! :-))
09.12.2007 22:09:00 | Lisa.Ginmi
