Vzpomínka minulého večera
Vzpomínka minulého večera
Anotace: Opět můj milovaný surrealismus, tentokrát v podobě poněkud chaotičtějčí, jak to bývá :-). Temný, ale povznášející. Depresi v tom nehledejte, ta mi nikdy nepřišla jako příhodná náplň dobře stráveného času. Jen nasycenost životem.
Svět jak jednohubka na vidličku,
v koruně stromu toho večera,
zběsile vesel
a na úzkém krčku, tvářička sličná, sotva držela...
Mluvila k němu, hlas měla jak z plyše
a v očích ocel a na prstech krev,
bláznivě zamilovaná lůza, sotva dýše,
upřímnost ztělesněná,
anděl padlé naděje...
Věřte mi, lidé, duše boží říše!
ten večer byl jak struna ztrhaná,
když pod stromem, tam v loubí přeplněné číše,
do odkvetlých růží rosa padala...
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk29.12.2007 15:21:00 Lisa.Ginmi
Ano, přesně, "dokonalost v rámci možností" Jenže já nejsem básnířka, takže ta dokonalost má nízký strop :-)
29.12.2007 15:12:00 Liss Durman
Říká se že dokonalost není pro lidi, ale já si myslím, že my lidi máme jinou dokonalost, než si obvykle vysníme.... Takovou svojí dokonalost, v rámci možností :-)
09.12.2007 22:07:00 Lisa.Ginmi
Nepřeháněj to! Skoro bych se tě lekla :-)Dokonalost vypadá trošku jinak :-))) Nicméně komentáře od tebe si opravdu cením :-)
28.11.2007 19:19:00 Lisa.Ginmi
Jo, jo, to je. Původně tam bylo "anděl padlý za šera" ale to rušilo celek, tak jsem tam dala tohle. Není to zrovna podle pravidel surrealismu, ale podle mě to zní ve výsledku lépe.
