Anotace: věnováno
-
Tvůj hlas má barvu
jako malachit
když ptáš se - spíš už, ženo?
mlčím
abych slovy nevykolejila z drah
ty bílé, co nad námi se otáčí
čas přesýpáme
obracím nás v prach
jenž usadí se v chudobkách i bodláčí
..jak jen protnout
a nezranit
co nechce zůstat nedotčeno
-
14.05.2008 14:31:00 uživatel smazán
výborný nápad s medovinou, ale ta smrtka mi tam nesedí, i přesto si to zaslouží supertip.už za tu medovinu.kdy napíšeš něco nového, čekáme, čekáme...
20.12.2007 23:41:00 Blázen? =)
Asi jsem nepochopil co přesně tím chtěl básník říci, ale ten pocit,který mi u čtení téhle básně pluje hlavou (srdcem) mě přitahuje.. =)
08.12.2007 18:33:00 Já Esther Ruth
óóóó, já jsem unešena.
jak na to tak koukám, hodilo by se napsat něco o zířátkách a dětech=) nebo o zvýřádkách a dětech? nebo o dětech a zvýřádkách? zvířátkách? nebo radši nic? :) asi nic=) vidím z vašich zděšených tváří.
04.12.2007 12:28:00 Alea - kometa kdovíco přinese
Žvýže, tohle je dobrý, má to velmi zajímavou formu - obsah je v tom tak nějak vměstnaný, aby nepřekážel, jelikož v něm nic neobvyklého není, protože takových básní bylo a bude napsáno, ale máš pěkné, nezvyklé obraty a obrazy.
04.12.2007 09:27:00 prostě Zuzana
hezky se nese.. a plyne. Jemně. Tak aby ,nezranila to, nechce zůstat nedotčeno' To je skvělé vyjádření
03.12.2007 18:56:00 uživatel smazán
co nechce zůstat nedotčeno... mě oslovilo