Anotace: Vím, že se to v tento čas nehodí, ale jsem teď takovej :-), a už nebudu, teda snad...
Jako pes
do levého rohu chodíš chcát
a žrádlo v pravém
už dávno neříká ti pane.
Myslíš si snad
že tvůj ocas
se snad mému někdy vyrovná?
Chcíple línáš
šedivíš
v té křeči touhy
vrátit se
mou prdel mlaskáš
přitakáváš.
Čas vypršel
a plná káď
záhonkům dává pít
tam u dna někde
vyhnívá
zuřivec dnů
dávivý...
Hm, já se poslední dobou cítím taky tak! Jen to neumím tak dobře vystihnout. Doufám, že to přejde (jak tebe tak mě) a že nedopadneme jako ten dávivý pes na dně sudu...
04.12.2007 16:40:00 | Chancer
.
Mramorové chodby
paláců cíle
v hospodách
čtvrté kategorie
přes asfaltové stěny
prostatických nářků
zvysoka pomoč
snílku
Co zapoměl jsi
reality
na chvilinku
Co zapoměl jsi že život
samota od smrti dělí
... a na teploměru
... .... jen pár dílků ...
*
04.12.2007 16:02:00 | HarryHH
...upřímně ti říkám, že někdy mám chuť se ještě proklatěji vyjádřit...
a děkuji za milý komentář
03.12.2007 23:59:00 | Lota