ztraceni
ztraceni
Anotace: ***
i já se ztratil v tvých básních
jako motýl
ve skleněném labyrintu
slyším tě šeptat
jdu za hlasem
odírám si ruce do krve
o hrany tvých slov
přikládám uši
na netečné zdi
přestože vím
jak je vysilující
signalizovat tepotem vlastního srdce
*
hlavně nepřestávej volat
jen tak tě najdu
a pak oba
spolu
otevřeme dveře do světla…
Komentáře (12)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk24.01.2008 08:27:00 akneliam
...takové nádherné přirovnání,
skleněným labirintem cestování...
až rozhodneš se jet,
přidám se s chutí hned...
05.12.2007 22:44:00 ni.va
já teď opravdu mlčím
jen zdánlivě
posílám totiž na jinou stranu
ozvěnu svého nitra
ač pichlavý vítr nazáží mi soudek
opiát lásky nevylívám marně
*
o závod běžím
snad sebe dostihnu
05.12.2007 22:34:00 ni.va
to je jak pro mě, a i kdyby - teda spíš ne, ale já se s tom vidím a moc mi to zvedlo náladu ... dík.
04.12.2007 15:23:00 Cecilka
Kdepak to bloudíš,
že si ruce drásáš??
Proč nejdeš radši
lesem, mechovím??
Copak tě asi v těch
ostrých slovech láká??
Hmm... to se nejspíš
vůbec nedovím...
:o)
04.12.2007 14:25:00 Hesiona-Essylt
Neruda, Nezval, Seifert, el Viento ... bude jednou stát v učebnicích literatury ...
(a Cimrman, pochopitelně.)
04.12.2007 11:07:00 Markéta..
Jak krásné je se do básně vžít,v tvých něžných slovech polapit-šťastná to žena ;-)
