Pomikulášská romance
Pomikulášská romance
Půlnoc nad koutem popelnic,
tam bílý přízrak zemi líbá,
jej překročit byla by chyba
snad úcty zaslouží si víc
Ten večer, ač měl být králem
provázen výrostků křikem,
s duší čistou pod hábitem
nakládačku chytil málem
S odkazem na sílu tradic
statný čert mu dělal zeď,
tak v sídliště se vnořil šeď
přílišný však vzal si krajíc
Než ve věžáku dosáh krovu,
co dveře to šnapsu lok,
až nejistým se stává krok
a k sprostému ved děti slovu
Jaký div, že bez čepice,
s duší hříchem obtíženou
kleje, pláče na kolenou
usnul vedle popelnice
Přesto však dál mějme úctu
před starých tradic buditelem
s berlou, křížem nad svým čelem,
pár jich zbylo již jen tuctů
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
I já patřím k oněm tuctům,
co v dětech úctu vzbudit snaží se.
Ne vždy však dojdem cíle,
děti raději v pekle (v teple) smaží se.
07.12.2007 19:58:00 | Lucijena
U nás byl Mikuláš o pár dnů dřív
a zmokla mu jeho smolná kniha.
Deštníky měli andělé,
přesto to bylo veselé
a stánek s grogem vypit do dna.
Dětem se to snad v hlavě srovná,
až TV podá zprávu,
jakou Ti čerti měli ránu,
když tančili s anděly v hospodě
a nikdo nechtěl na kutě...
07.12.2007 08:28:00 | Beáta
Mikuláš asi více bral,než dával.Taková tradice raděj ne.Co by asi řekly ty hodné děti kdyby ho tak viděly.
05.12.2007 14:39:00 | s.e.n
