Bezmoc

Černý fix,
jedoucí po bílém papíře,
s každým tahem se,
jedno jméno přeškrtne,
Jářku, čára černá,
zde červenou bravu má.

Hnědý provaz,
už se napíná pod tíhou těla,
pod ním se v křeči zmítá,
pro svou troufalost, oni
teď visí, bez nároku
na vstup do nebeských bran.

Bílá brána,
pod ní stovky duší procházejí,
a každá z nich slib musí splnit,
že půjdou jen touhle cestou.
A oni jediní tam projít nemohou,
jen pro zpupnost jejich vrahů.