Korzety

Věchýtek a vlasatice,
neboli
děd Měsíc
s manželkou
pana Halleye.

Pláchne záhy
tolikerokrát už,
nevěrnice.
Desítky let onanie,
šmírování Země,
černání odvrácené tváře
a svícení do blba,
kynou mu.

Solárních panelů se urodilo,
vše se točí, jak je třeba,
milenci zvedají oči vzhůru,
tápajíc za dalším krokem.

Rozloučit se,
honem domů.
V mlhovinách teplo,
polštářů tmy nevidno.
Vede čas
od kříže k jesličkám a dál,
odkud komety vzlétají,
když korzety tísní.