Přijedou z vysokých kopců na sáních
A svými úsměvy budou hladit naše duše
Přijedou z vysokých kopců na sáních
A budou nás vítat, někoho hlasitě, někoho tiše
Přijedou nechajíce šedé mraky zmizet z oblohy
Hvězdy potom budou naše oči třpytit
Přijedou nechajíce šedé mraky zmizet z oblohy
Ti nahoře nás líp uvidí, tichá přání budou plnit
Přijedou tak, jako přijíždějí každý rok
Ne kvůli dárkům, kvůli dobré náladě mám rád tyhle chvíle
Přijedou tak, jako přijíždějí každý rok
Zázraky dovedou, i ze zlých, alespoň na chvíli, udělají milé
/Vánoce/
tak mi to nějak tak zní jako píseň...možná kvůli opakování těch vět, nevím..a hezká báseň - píseň :)
04.05.2008 16:49:00 | saddova
četla jsem to síce teď témeř koncem dubna, ale dýchlo na mně opravdové vánoční naladění
22.04.2008 17:51:00 | Romana Šamanka Ladyloba
vodenka... Musí být nabité, z čeho by se jinak na Silvestra střílelo. :-)
21.12.2007 09:01:00 | David.
Aťan... No tak to jsem moc rád. A přitom k těm osamoceným patřím taky. Na druhou stranu, jaký osamocený? Tady na Literu je lidu, že nevím kam dřív po tom výpadku serveru. :-)
21.12.2007 08:55:00 | David.
Na Literu se to hemží smutno-osamocenými básněmi, u tebe jsem se trochu srovnal. :-)
21.12.2007 08:43:00 | Aťan
zdá se mi, že slyším
tiché cinkání...
možná, že jenom rampouchy
to vyzvání...
a nebo zmrzlé jehličky
na větvích borovice...
a nebo... svátky
srdcí člověčích...
není, co si přát více...
:o)
21.12.2007 08:20:00 | Cecilka