Anotace: (...o mých rolích na jevišti světa...)
"Piš o svém životě,
v pravdě je síla."
Můj život není jak vášnívá bouře,
výbuchy polibků, vzteku a pláče.
Je jiný.
Vleče se jak traktor v poli,
příliš hodin u počítače
a málo s lidmi.
A když, tak v různých rolích.
Jednou jak syn.
Dříve hra na svatouška,
teď už rodiče nejsou naivní.
Starých lží konec. Ač to bolí,
snažím se být k ním upřímný.
Jindy jak bratr.
O čem to je – ta naše láska, bratře?
Soutěžíme, kdo komu víc to natře.
Jindy jak kámoš.
Ne však příliš.
Vztahy jak poupata – nerozkvetlé,
snad někdy budu psát v jiném světle.
Jindy jak partner.
Ale to ani ne…
Jsem věrný leda kalbám o víkendech,
pivu a rumu,
sexu sám se sebou,
cigaretám,
však věčně tak žít nejde...
Mám platonické lásky v různých koutech světa,
nikdy bych je ale nechtěl poznat.
Představa, že jsou lidmi a maj chyby,
ta představa je hrozná!
Za zvuků bití hodin
či srdce svého snad?
Žiju.
A třeba to zní trapně,
mám ten svůj život rád.
Pár slov k těm láskám: Před pár lety jsem zjistila, že mé platonické modly mají někde hluboko v sobě tu zmatenou, povrchní, nedokonalou a občas nenávidění hodnou věc, které se říká lidská duše. A víš co je zajímavé? Od té doby, kdy to vím, si jich dokážu mnohem víc vážit, protože vím, že každý úspěch, každou výhru a každou minutu štěstí si museli vybojovat, že jim nebyla bohem naservírována na stříbrném podnose.
Ve chvíli, kdy člověk objeví smysl a radost právě v tom věčném rvaní se se životem, začne být opravdu šťastný :-)
09.01.2008 17:18:00 | Lisa.Ginmi
možná bude znít trapně, co napíšu já....ale... závidím ti totiž... já jsem přestala mít ráda už i život... a k formě básně... je to něco jiného než na co jsem zvyklá... nicméně... eee... nečekej nic chytrého... prostě na mě tvá slova zapůsobila... a díky:)
31.12.2007 04:09:00 | m.ela
V pravdě je síla,
přestože kolikrát
jsem bita byla....=(
PF2008 Ať je lepší...
29.12.2007 23:26:00 | Aziel
Pekné, ale najviac sa mi páčil ten záver :)
Prajem pekné Vianoce.
22.12.2007 15:47:00 | Romana Šamanka Ladyloba