Počkám

Počkám až pianista dohraje tuhle větu
pak ho požádám o další a jednu cigaretu
vyslechnu jízlivé poznámky číšnice
jen ať si to zkusím za barem utírat sklenice

Počkám až hodiny odbijí celou
opustím číšnici starou a rozmrzelou
do kapsy padesátku mistrovi za pianinem
pohlédnu na dno ušmudlané sklenky s džinem

Počkám až ráno si prosadí svůj vzdor
v parku za tou kavárnou Světozor
pozdravím dělníka z oceláren
který se po noční šichtě bude vracet znaven

Počkám na první autobus k nám domů
snad přijede včas věřit už není komu
cestou budu přes rameno číst
pánovi přede mnou Ranní list

Počkám a není důležité jak dlouho
důležité je co nakonec bude z toho
vždyť v životě přece není kam spěchat

Tak jen aby bylo ještě na co čekat