Anotace: I tak se mohou lidé bavit, když jde o mnoho
Byla to banalita,
taková bez citu:
Úklona kliky u dveří
a rozpačité přešlapování.
Tvářil ses tak profesionálně,
jako bys nevěděl,
že ti stejně už dávno nevěřím.
Chladná slova obchodníka,
doprovázená mým pukrletem.
Ptáš se proč?
Proto, holoubku!
Protože aspoň jeden z nás musí mít vychování,
když už oba máme strach.
Myslel sis, že nepoznám,
jakou máš barvu očí,
schválně ses na mě nedíval.
Pořád si myslíš,
že když se mnou budeš jednat jako s felčarem,
odpustím ti všechna ta slova,
co sis ulil pod rukou pro černý trh,
zametl pod koberec
nebo šeptal prázdnému pokoji,
když jsi v noci nemohl spát.
Doufáš, že to nevidím?
Toužíš po odpuštění?
Nebo jen chceš, abych ti rozuměla...?
:) mezi dveřmi stát, do očí se nedívat.. /uklánějící se klice/ - :P pardon, to mě jen napalo.... moc hezké :)
05.01.2008 21:19:00 | stmivani.na.lepsi.casy
Ano Alí, konkrétnímu, ale ty ho neznáš. Musela bych ti o něm vyprávět.
02.01.2008 14:45:00 | Lisa.Ginmi
Někomu konkrétnímu? Každopádně velmi dobrá, ach jo, nějak zaostávám.
02.01.2008 13:51:00 | Alea - kometa kdovíco přinese
máš moc hezké básničky... takový...neotřelý styl=) "ptáš se proč?""proto, holoubku"...to se mi líbí...=)
02.01.2008 13:28:00 | Simísek