Krystalky z dětství

Anotace: Jak to bývalo za starých časů Asi spíše báseň v próze.

****Krystalky z dětství****

V pátek praní prádla velkého
/v kuchyni velké dřevěné necky/
ručně na valše plechové vlnité
a mýdlo s jelenem co krásně pěnilo.
Praly se zároveň ruce maminčiny
až byly růžové,do krve sedřené.
*****
V kuchyni podlaha -dlážka zvaná
na ní lino co se pastovalo, dostali jsme
měkký hadr,či ponožky,byla klouzaná
až zem se leskla jako zrcadlo.
*****
Vidím ty ruce maminky od sazí
to když kamna začala zlobit
na podlahu noviny poskládala
a něčím jakoby křídlem je vymetala
pak hučelo v nich a mohla vařit.
*****
Ty placky škvarkové tak krásně loupavé
a mákem sypané ovocné knedlíky
to byla lahoda,polévky fazolové,houbové
to bývaly pokrmy přímo pro Bohy.
*****
Bydleli jsme ulici Chobot č 1519.
Než se vešlo napravo byl řezník
nalevo malý obchůdek sl.Hlaváčkové
odkud jsme mívali šumák a odřený jazyk
a to za pouhý dvacetník.
Domky asi 10 přízemních,
jeden patrový-hraběnky z Hoštických,
stařičký Simon,hoteliér,bývalý jí
nosíval obědy v šálcích.
*****
Stará Poledňáková,nejstarší z ulice
sedávala venku na židličce,
rodiče kolem ní do kina šli
vždy měla připomínku:
„než byste si raděj pívo koupili“.

Na Velký Chobot někdy přijely kolotoče.
měli jsme to blízko-to nás lákalo
střelnice,houpačky,vata i řetízkáče.
Dostali jsme 1-2Kč,na jednu věc a vatu.
*****
Bazén čili bajda byla nedaleko,
koupání to bylo blaho,
v prázdniny bychom tam i spali.
kdyby to jen trochu šlo.
*****
Chodit na klásky,byla naše práce
pomáhat doma co bylo potřeba
sklízet uhlí,na trávu pro králíky
nakupovat,nebo něco na zahrádce.
*****
V neděli jsme chodívali na Strž
kde jsme běhali,skákali a tak různě
vždy celá partie z naší ulice
a koupávali jsme se v Moravě.
*****
Málo aut jezdívalo a v zimě na kopečku
na silnici se krásně sáňkovalo.
Do města se šlo kolem Sladoven
při zemi v okýnkách to vonívalo pivem
nikdy jsem nezapoměla očichat.
Na chleba co stále doma chybíval
do obchodů bylo blízko:
Zapletalová,Foltýnek,Rušák na Malý Val.
*****
Vánoce ty byly nejhezčí.
Peněz nebylo-tak dárky po jednom
a většinou potřebné.Ale ta domácí čokoláda!
a cukroví i stromeček většinou hubený jako my.
Byli jsme šťastní jak to teď již nejde.
*****
Měli jsme se rádi a máme doposud,
nešťastní jsme,že Jarek už není s námi
a že ho nečekal příznivější osud.
I jeho krystalky máme v srdcích ukryté
a jak roky běží tak jsou hezčí a barvité .

Občas nad těmi časy uvažuji-Málo peněz,skromnost
ve všem,ale lásky a spokojenosti mezi námi požehněně.
O