Bez kapesníčků
Bez kapesníčků
Anotace: Nikdo to nemá lehký
Bez kapesníčků
Měla jsem jednu
spolužačku,
která byla moc oblíbená,
ale ani pro tu svou oblíbenost
nepřestala být milá.
Byla napůl cikánka,
měla tmavé,kudrnaté vlasy
po tátovi
a velké,modré oči
po mámě.
Vypadala
trochu jako
porcelánová panna-
tak krásná a křehká.
Potom se ale od ní
začala třída odvracet.
Nechápala jsem proč-
byla pořád tak hezká
a byla pořád tak milá.
A ona za nikým nepřišla
a nepoprosila o opsání úkolu,
nezeptala se,jestli s ní někdo půjde na oběd.
Prostě se jen tak,
potloukala životem
s těma dlouhýma,opálenýma nohama.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk07.01.2008 19:59:00 Beepat
Je fajn, že to takhle cítíš (myslím, že jsi na její straně) ... a doufám, že už se Tvé spolužačce daří v životě líp :o)))
07.01.2008 18:23:00 uživatel smazán
Rasové předsudky, diskriminace,... někteří nevinní slušní lidé to potom bohužel všechno odnáší. :-(
07.01.2008 18:16:00 její alter ego
dřív mi jedna slečna říkavala ,,porcelánová panenko", já se smíchem dodávala ,,z cukru". Až za několik dní přemýšlení, jsem pochopila, že to nebyla lichotka, ale spíš urážka toho, co ona nazývala krásou.
Napsala jsi to moc krásně :)
