...
těch snů
už bylo příliš
noc v nedbalkách
popíjí sladkou kávu
noha přes nohu
drobky od snídaně
sněží na podlahu
za jakou lásku
vlastně dýchám
pálím cejch
do vlastní kůže
bolest tenkrát
a strach kdysi
pár netopýřích siluet
zve mě na parket
smím?
pro jednou snad
roztančit klubko stínů
na dotek daleko
do dlaně líbnu
chuť
posledních borůvek
rozechvělá
piju potmě víno
...
Chjo..borůvkový víno..
teď jsem se zasnila..
tvá básenka mě jaksi
navedla do "včera"..
nádhera..
22.01.2008 20:11:00 | Cecilka