Anotace: ...je to síce už pár lét zpátky, ale ja si myslím, že líde se moc neměnějí...
Kolém jen polé, nebé, les
A mám zas rozcucháne vlasy.
Jsem tvrdohlavá, pujdu přez
propast v níž slyším hrůzy hlasý.
A je mí jedno, kolík je
hodinky přetočím na zpátek.
A jestli nechcí sobotu,
tak tedá dnes udělám pátek.
Ale, kdýž pujdu v nocí spát,
mé cíty náhle povolí.
Nemužu dýchat, aní stát.
Jen měsíc ví, jak mě to bolí..
Když city nedají spát.. pravda je, proto si na mobilu čtu básně a některé na displeji políbím
20.01.2008 22:13:00 | Petbab