Duše(23.8.07)

Anotace: Možná Vám to přijde jako naprostá ptákovina... A možná taky ne...

Duše rozpolcená
dlí mezi světlem a tmou,
mezi světlem a tmou,
tmou bezednou.
Duše hledí do propasti,
do propasti,
do pasti.
Odtud nezná úniku,
ani nechce uniknout.
Hledá záchranu,
záchranu bez záchrany...
Nuteče...Propadne,
propadne se do bláznovství...
Chudák Duše,
cokoli tuše,
brzy zmizí v dáli,
Ďábel nezahálí.
Stáhne ji s sebou,
tam za tou Duhou.
Tam najde Ráj,
co nechtěla...
Chtěla do Pekla!
Toť její domov,
toť její Valhala!
Duše...
Duše lidská,
Duše poutníka,
Duše mrzká,
Duše, co neutíká...
Neutíká ze své pasti...
Duše, co ji někdo prstí,
Duše, co ví, že Peklo je Ráj.