Houpačka
Houpačka
Anotace: je tak zábavné,postřílet své přátele...
Dopíjím
šestou sklenku vody
s pachutí plechu,
něco tak studeného
mi šeptá za zády
a v rohu se krčí.
Skřehotám poselství
o planetách
tam venku,
v noci
neopouštěj rodnou noru,
opájet se
oparem ranním /cinkot lahví/
Možná i měsíc svítí,
/či lebku mi doprdele připomíná??/
co si hraje
/nahoru a dolů/
jo,jo!!
když se nezlobí.
Ve skulinách po zdi
zanecháváš nehty
napospas kuchařům.
Z návratů
divoké historky - plazení po hlavě a fialové.
Mám chuť
vzít nohy na ramena
a vytrhnout si je z kyčlí,
zařvat bolest - přivolat vlky..
a pak s nimi odejít.
Poslouchat duhu,
ševelení podobizen
a za hluku aut
usnout.
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Trochu tvrdší styl...ale líbí. Fráze "vzít nohy na ramena" zní tak nevinně, ale..! :-D Je dobře, žes ji tu použil. Už jsem to chtěl taky dávno udělat, nebýt tak líný :-/
03.05.2008 20:00:00 | Chancer
sračka
31.01.2008 17:25:00 | Arcangelo
Dneska další mozaika - nějaká nová vlna. Tahle je ale poněkud surovější, smrdí nočním městem.
Moc sladkého škodí, jo, všeho moc škodí.
Je zajímavá, jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
27.01.2008 17:14:00 | prostě Zuzana
