Jizvy duše
Jizvy duše
i lampa svitem kříž
vzdáleni samotou,
přestože jsme si blíž
jizvami, jež děti
tetují do duší,
z citů režné smetí
myjeme kaluží
vlastních slz
pro okraj zahojení
každé z nich
v naději
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tiskrozjizvená duše..
jako trny z růže..
kapka krve pláče..
kolem duše..levituje..
a člověk..nemilosrdně..
vláčen...
02.02.2008 21:48:00 | Bean
Zajímavé zamyšlení...
02.02.2008 19:24:00 | zzlatý
...... tohle jsou kapky
čehokoliv
ktere
nemohou tect
protoze nebe poslalo vsechnu silu
lidem
kteri ji mit musi :-*
02.02.2008 15:07:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
pocitová,povedená
01.02.2008 11:10:00 | cevert
Hodně pro mě smuténková básenka, nevím, citím velikou bolest. ST je za naspání, za obsah.
30.01.2008 16:10:00 | NikitaNikaT.
jseš dobrá jak v psaní tak v životě...
29.01.2008 01:41:00 | jedam
... jsem v životní etapě kdy Tvá slova nedokáži plně pochopit nebo snad procítit ... ale i tak cítím tu sílu z každého řádku této básně ...
29.01.2008 00:07:00 | vapiti
Kaluže slz snad už mi vyschly.
28.01.2008 21:34:00 | Psavec