*
Naučil mě pojmenovat
celý svět
a pak jej odzadu
po písmenkách
začal zabíjet
pojmem táta
za krátký moment
několika let
se dítě na konečné
neusmálo
na odlesk lásky z tabulek
kaboní se…
stejně jako já
na své pěsti
za prahem dospělosti…
amnézie zazvonila
o roubík prý přišla
řekla tiše: slečno…
za tuhle báseň by nechválil…
a žádala si podpis
za doručení
kuchařky
„Opožděná spravedlnost“
…
A tak jsem s šátkem na očích
polévku navařila
nabírám ji do dlaní
s literami svědomí
lítostivou lžičkou,
která mu nabízí
polknout omluvu
za mámu
sestry
za mne…
*
Tahle báseň z těch které jsem od Tebe četla mne oslovila asi nejvíc..poněvadž tuším jaké to je
15.03.2008 17:59:00 | klaris.mertlice
ne, tohle nepotřebuje komentář... ale pochybuju, že by pochopil... oni málokdy chápou...
05.02.2008 21:42:00 | prostějanek