otěže / ...čtvrtá
otěže / ...čtvrtá
.
.
v zrcadle tvých očí
jsem se nikdy neviděla
ani já tě neodrážím
přitahuju tě
i ty m/n/ě přitahuješ...
...otěže
.
stromy umírají vestoje
a jejich řev je někdy tak tichý
až pukají skály
tak i já mám v sobě
/severovýchodně od svého středu/
prázdnou puklinu
s ptáky se dělím
o to prázdné tiché hnízdo
do kterého chumelí
koňské peří
pokaždé když
mé vlasy jsou otěže
.
snad ta cesta hned tak neskončí...
.
.
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
já ju sem dala po přečtení tý tvojí předposlední... připomněla mi ju... a děkuju, Xavere :o)
08.02.2008 22:06:00 | hanele m.
Tvá báseň má několik výjimečných míst,
a jako celek je opravdu působivá - naléhavost, pěkné obrazy - i sexy náboj (vlasy-otěže) atd. - zarývá se do nitra. Jedna z nejhezčích co jsem poslední dobou četl
08.02.2008 21:53:00 | Taog
i ty puklino .o))
otěže..
pevně svírej..
a nenech se shodit ze sedla..
otěže..
pevně svírej..
a kdybys nemohla už dáll..
smát se ti nebudu..
i kdybys snad sesedla .o)
08.02.2008 15:46:00 | Bean
