Malinká holčička
Malinká holčička
Anotace: Trochu autobiografická, přesto napsaná ve třetí osobě.. asi se mi líp píše, když píšu jakoby o někom jiném.. :-)) Každopádně opravdu nevím, jestli je dobrá..
Šla,
jak vytržená ze snu,
cestami na pokraji neznáma,
bořila mosty a metla stopy,
které ještě moře nestačilo,
ukrýt ve své náruči, ve svých hlubinách..
V bláznivé nevědomosti,
a jen za znějící melodie,
pouštěla se do zkoumání
bolavých lidských duší,
do toho černého mumraje..
A jak ztrácela vzpomínky,
tak sama cítila se,
a svíčky v jejích očích,
bázlivě ukryté,
.. asi navždy zůstaly..
Zklamaná,
možná ze sebe samé,
hledala smysl,
smysl toho konání,
ale nacházela jen
vysněné tvary v oblacích..
Ta malinká holčička..
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Na tvůj nick jsem narazila náhodou a hned jsem si musela něco přečíst... a vůbec toho nelituju... krásné, procítěné... a výbor, čtivě a hlavně jemně a zajímavě napsané... jen tak dál...:-)))
21.03.2008 20:58:00 | Gracia
Líbí se mi jak jsi báseň pojala.Je v ní hloubka tvého přemýšlení o cestě životem.
Konec je přesný...malinká holčička..Je to tak, vše přijde,vše máš před sebou.
09.02.2008 09:37:00 | s.e.n
Je v tom hodně tvých myšlenek...je vidět, že vydatně přemýšlíš o všem co děláš, o minulosti, snad hledáš i poučení...Původně ten komentář měl být o něčem jiném, ale nějak se mi to roztáhlo a tak jsem to publikoval jako dílo;) ...takže děkuju za inspiraci a určitě si přečti úvahu "Vězme jediné: jsme lidé." Pač je vlastně pro tebe:-)
08.02.2008 20:24:00 | Skaja
Někdy je lepší pravdu radši neznát...(narážím na poslední sloku)
08.02.2008 18:40:00 | Chancer
