Návštěvnost
Bez potlesku
Bez potlesku
„Chtěl bych tě znát!“
Vlasy jí voněly kouřem,
když pálila si palce
- zklamala řasy na rohu ulice,
kde probudil se v ní poprvé obtisk rtěnky
Vždy jí to příliš stálo – divit se…
Oba přemýšleli spolu,
jak by si vyvážili svoje ceny
na váhách osudové spravedlnosti
a jestli jde vlastně
Přežít A Zapomenout…
Temný večer vyhodil pojistky
srdcím pouličních lamp
a pár delirií vstoupilo
do zástav srdce jedné tmavovlásky
Obyčejný západ slunce…
„Uklidnilas svět!“
Nevěděl, že všechno kolem naučilo se být
- jsou velké slzy, malé i obrovské
- trpasličí úsměvy, zdánlivé, letmé i upřímné
- a polibky ušité z nejjemnější lásky
Jak je pak jednoduché naučit se
tancovat s koštětem po schodech,
když ona už ví, že to všechno jí jednou patřilo
…přestože zůstala vždy bez potlesku
„Jak?“
…to tys tančil nevědomky s ní
A jako první divák jí
– zatleskal….
.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskVeliký aplaus!!! Tlesk tlesk. Krásně napsaná.
11.02.2008 18:45:00 | lidus
ty máš Liz takový úžasný dar, trefit se vždycky přesně do mých pocitů, do mýho smutnýho unavenýho dne plnýho výčitek ze včerejšího večera...ach jo, kdyby všechno nechtělo být tak moc nepochopitelné
10.02.2008 22:04:00 | Rozárenka
perfektní a plná pocitů lásky. aspoň na mě to tak působí
10.02.2008 20:32:00 | Danah
tleskám... a to tak, že moc :)
10.02.2008 18:13:00 | prostějanek
ahoj liz...
".
„Chtěl bych tě znát!“
Vlasy jí voněly kouřem,
když pálila si palce
- zklamala řasy na rohu ulice,
kde probudil se v ní poprvé obtisk rtěnky
Vždy jí to příliš stálo – divit se…
Oba přemýšleli spolu,
jak by si vyvážili svoje ceny
na váhách osudové spravedlnosti
a jestli jde vlastně
Přežít A Zapomenout…
Temný večer vyhodil pojistky
srdcím pouličních lamp
a pár delirií vstoupilo
do zástav srdce jedné tmavovlásky
Obyčejný západ slunce…
„Uklidnilas svět!“ "
Tohleto je podle me hrozne krasny.. a to "mit rad" je v kazdem z tech versu vic nez dopodrobna...
10.02.2008 17:45:00 | Zamilovaná do nezamilované doby