Kuličku citů svých
koulím si stejně
jako koulí se mé dny..
Jsem jako hrdina,
bojovník
S etapou životní..
V oblacích vzáším se
a létám
S nebeským andělem..
S úderem blesku
mi křídla hoří plamenem
a volným pádem hladím zem..
Dotyky něžných okamžiků
střídá pak hořkost
z rozvrácených citů..
Jsem jako složka
k soucitu
či nesoucitu..?
Boj svádím se svým já
co sebe samu
z trosek zvedá a hledá..
Ve dlaních to co měla..
Zrcadlo očí odkrývá
co duše nikdy nechtěla.
Chtěla bych žít zas
docela..
Při čtení této básně jsem si mnohé připomněla, neb působí dosti myšlenkové a aj pocitově ...
13.02.2008 12:14:00 | NikitaNikaT.